.

Blázínek

5. dubna 2013 v 11:17 | Eazi |  Ze života

Vím, možná jsem padlá na hlavu, ale občas mě napadají zvláštní věci. Včera jsem šla s kámoškou večer posedět do města. Vyšla jsem na bus, s tím, že to jezdí každých 10 minut. Aha, chyba! Nic v nejbližších 20 minutách nejelo, tak jsem se vydala pěšky na Výstaviště, tam jezdí víc spojů a něco bych mohla chytit. Sice jsou to 2 km, ale nejsem měkouš, to dojdu. Došla jsem, nakonec jsem si sice musela hodit 300m sprint, ale zmákla jsem to. Dojela jsem kam jsem potřebovala.
Vyzvedla tu moji opici a vyrazily jsme do města. Nakoukly do pár hospod. Husa, jak jinak plná, do B-26 se mi nechtělo, tak jsme vlezly do nové kavárny na náměstí. Revolta Caffe se to jmenovalo. Všechno pití bylo tak o 10 Kč dražší než jinde, místo obvyklý 0,33 jsme dostaly jen 0,2, ale s tím by se dalo počítat. Jsme přece na náměstí. Interiér byl pěkný, vypadalo to tu nově a ani jsem si té kavárny dřív nevšimla, takže nová asi byla. Když to shrnu, tak to místo bylo pěkné a přijemné (navíc měli dobrý odvětrávač kouře, takže ani já jako nekuřák jsem netrpěla), ale s lidmi to bylo trochu horší. Otevřela jsem dveře a vešla do kavárny s kámoškou v závěsu. V místnosti byly obsazené asi 2 stoly možná tak o 10-12 lidech. Všichni na nás zůstali koukat, chvíli jsem nevěděla, jestli nemají uzavřenou společnost nebo tak něco. Když nikdo nic neříkal, tak jsme prošly a zakempily o 2 stoly dál.

Nevím, neznám je, ale nejdřív mě napadlo, jestli to není sejšn geyů. Všichni byli tak nějak stejně oblečení. Košile, přes to svetřík a uplé kalhoty. Většinou světlé kalhoty. Omlouvám se všem chlapům, kteří to takhle nosí a jsou "normální", ale takhle nějak se oblíká i pár geyů, co znám a prostě mi ta představa "ideeálního geye" uvízla v hlavě.
Myšlenku na geye ale zahnal pohled na slečny, co tam byly s nimi. Typické nány. Kraťoučké sukýnky, prsa se dmou z halenek, košil nebo jak ten kus hadru nazvat, nožka přes nožku a typické pohyby, kdy gelovými nehty prohrabuje vlasy. Holka, co nikdy nedobíhá bus. Aspoň já si to totiž neumím přestavit. Cesta na WC je asi nejdelší trasa a velice náročný manévr. Rozmotat nohy pod stolem, stoupnout si na ty vysoké podpatky a dojít těch pár metrů, aniž by si zlámaly nohy nebo se rozšvihaly. Na některé je teda "božský" pohled, když se snaží jít a vypadat u toho přirozeně. Možná i na invalidním vozíku by si jich člověk míň všiml.... Nemám ty slečny ráda. Ty slečny, co se oháknou a vyráží do místních clubů a diskoték lovit chlapy. Chlapy, kteří je budou celý večer sponzorovat a kupovat pití. Proto dopíjíme objednané kafčo a vodu a odcházíme jinam.
Nakonec po oběhnutí pár míst zůstáváme v Maximu. V centru naninek. Naninky zatím nedorazily, tak se mi tu i líbí. Popíjíme a kecáme. Dost dlouho jsme spolu nebyly, tak máme co drbat. Od bejvalých, po součastné, po společné známé až k drbům, co se nesou o její mamce. Je to skvělý večer.
Před půl jednou se zvedáme a vyrážíme na zastávku. Kámoška bydlí kousek, ale já to mám na byt 4 km. Koukám na informační panel a nevěřím svým očím. Mělo by to jet za 2 minuty a ukazuje to 48 minut?! To je co za hovadinu? Aha, změna jízdních řádů. Proběhla 1.4.2013. Hezký aprílový žertík. Chvíli přemýšlím, že bych se vrátila do města a ještě tam těch 48 minut vydržela, ale nakonec vyrážím k domovu.
Porušuju hlavní zásadu. Nechodit nikam sama. A ještě v noci. Naštětí přede mnou jde skupinka holek. Asi z koleje. Tak se jich nenápadně chytám a jdu kousek za nima asi polovinu cesty. U výstaviště začínám přemýšlet, že by se odvoz hodil. Několikrát nás v noci stavěli policajti. Přemýšlím, že bych zalhala, že jsem se vsadila s kamarádem, že jim vlezu do auta a vetřela bych se jim do auta, jestli mě kousek nepopovezou. Udělala bych to. Ale jako natruc nepotkávám jediné policejní auto. Zato taxíků je tu jak nasr*no.
Nakonec nasazuju rychlé tempo a v čase 20 minut dorážím do cíle. Mám celý zmrzlý zadek, nožky trochu bolí, možná to chtělo spíš botasky než polobotky na mírném klínku, ale jinak jsem v pořádku. Prozváním kámošku, že jsem dorazila, vyhřívám se ve vaně a jdu spát. Usínám okamžitě. Jestli moje plíce utrpěly újmu v clubu, tak teď jsem je mám pocit vyvětrala do zásoby.
Uf, a pak, že se to nedá jít pěšky!
S pozdravem
Vaše Eazi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 14:58 | Reagovat

:-)  Pěkný jsi to měla :) ty čtyři kilometry by mi asi padly nohy :-D ..  a jinak super nápad to s tím nasedáním do auta :D

2 Týna Týna | 5. dubna 2013 v 15:41 | Reagovat

Já ujdu asi tak kolem 7, ale ještě jsem to nezkoušela :D

3 Gio Gio | Web | 5. dubna 2013 v 21:49 | Reagovat

Ty cesty pěšky znám taky dobře... ze 7-8 kilometrů, když se naštvu a pak lituju, že sem se naštval.
Mimochodem - ty typické slečny, co si myslí, že uloví chlapa na krátkou sukni. Popravdě - sem chlap a zdá se mi to děsný. Spíš chlap by si měl ženskou získávat než ona jeho, ne? :-)

4 MoniQue MoniQue | Web | 6. dubna 2013 v 10:55 | Reagovat

to je hezkxy napsané formou povídky! ;-) fakt super, jinak já ve čtvrtek šla taky s kámoškou si sednout, sice né do noci, ale bylo to příjemné 8-) a ty nány s krátkými sukněmi a výstřihem až u kolen nesnáším :-!

5 Zrozená v (k) temnotě Zrozená v (k) temnotě | Web | 6. dubna 2013 v 11:34 | Reagovat

Pěkné zážitky ... mě stačí tři kilometry (to mám z domova do školy) a jsem totálně mrtvá :D Ty holky taky nesnáším... ale to asi všichni, kteří nejsou jako oni, co?

6 eazi eazi | Web | 6. dubna 2013 v 16:21 | Reagovat

Mouli-e: Věř mi, že mi málem upadly a zadek jsem měla ještě po horké sprše jako kus ledu. :D
Jinak souhlasím, taky si myslím, že tyhle slečny přitahujou jen chlapce s jistými velice krátkými společnými plány do budoucna. :-?

7 Teeda Teeda | Web | 6. dubna 2013 v 18:02 | Reagovat

Tak to jsme se koukám po Budějkách toulaly ve stejnou dobu. :) A podle mě tak nebezpečný nejsou.. i když, jsou ulice, kterýma bych něšla ani za nic. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama