.

Květen 2015

Marmeláda, kravské lejno a Rudé právo!

23. května 2015 v 20:52 | Eazi |  Ze života
Už od malička jsem trávila spoustu času u babičky a dědy a poslouchala jsem vyprávění z jejich dětství, mládí a různé zážitky ze života. Vždy mě bavilo zjišťovat, že to, co je nyní naprostou samozřejmostí, předtím samozřejmostí nebylo a naopak. Nejen, že měli hospodářství, chodili několik kilometrů pěšky do školy, nepsali propiskou, ale i chodili k sousedovi koukat na televizi, protože ji doma neměli. Spousta věcí je neskutečně zajímavá a neumím si je třeba ani v dnešní době představit.
Líbí se mi i různá vyprávění z jejich práce. Děda dělal zedníka a babička učitelku ve školce. (Dneska se zaměřím na dědu.)

Ale mě to zajímá!

15. května 2015 v 17:40 | Eazi |  Ze života
Už od malička jsem byla velice zvídavé dítě. Už s mým prvním PROČ se rodiče museli snažit mi vysvětlit vše kolem. Proč sluníčko svítí, proč je tráva zelená a jakto, že náš pes nemluví, ale přitom na mě žaluje...
Samozřejmě, ne vždy šlo dítěti říct, jak to skutečně je. Na sluníčko mi odpověděli vesměs podle pravdy - že je to velká koule na obloze, která hoří a my ji vidíme. Tím se však kupily další otázky - zda i měsíc hoří, jakto, že tam ta koule drží. jestli je stejně jako náš lustr přichycena ke stropu a podobně. Moje fantazie byla skutečně široká.
Občas se však vyskytly i dotazy, na které mi nebylo odpovězeno pravdivě. Buď neznali odpověď nebo mě holt chtěli umlčet. Myslím si, že spíše varianta B je správná.
Nejvíce mi leží v hlavě otázky:

Žít s prasaty nebo robotem?

9. května 2015 v 12:16 | Eazi |  Ze života
Občas si říkám, že bych ráda žila v domácnosti s nějakým robotem nebo jinou neživou postavou na baterky. Tato "osoba" je totiž nějakým způsobem naprogramovaná, dělá určité činnosti a nestane se vám, že by dělala něco, co nemá.
Nedostanete se s ní do situace, kdy například přijdete hladoví ze školy a nemáte na čem uvařit, protože veškeré hrnce jsou zaj*bané boloňskou omáčkou ještě z pondělka a do dnešního středečního večera se nebyly schopny samy umýt. Jak mrzuté! Vaše spolubydlící robotka Ema totiž má ve všem řád. Uvaří si večeři, nají se, umyje po sobě nádobí a linku. Dokonce i drobečky z chleba, které ji spadly na zem nepřehlíží a zamete je. Takže při cestě z koupelny se vám čistě umyté nohy neobalí zbytky jídla, prachu a vlasy. U ní v bytě nemusíte dělat opatření proti špíně v podobě bačkor. U ní totiž špína nehrozí.