.

A ty jsi co za matku?!

22. listopadu 2015 v 23:38 | Eazi |  Ze života
Mávla kouzelným proutkem a vykouzlila ve vzduchu kyj. Pořádný "ozembuch", který lehkým pokynutím ruky přesunula nad její hlavu. Ne moc vysoko, neměla v plánu ji zabít. Ale dostatečně vysoko, aby to zabolelo a možná se jí i rozsvítilo. Ťukla proutkem ve vzduchu a spojení mezi proutkem a kyjem zmizelo. Bum, ozvala se dutá rána, jak kyj spadl na její dlabanou palici...
.
Ale pěkně od začátku, nebudeme předbíhat. V předchozím článku jsem popsala skutečnosti, proč se bez kouzel nedá žít a nebo aspoň proč já bez nich žít nechci. Ve středu, cestou do školy jsem však potkala bytost, u které jsem si přála mít kouzelný proutek. A zároveň mě stálo hodně sil, abych ji neřekla, co si o ní myslím.
,,Noooo, Milanééé?! Kde jsi Milanéééé?!" ozývá se v 7:25 v MHD ženský hlas. Zase někdo telefonuje a musí o tom vědět celý trolejbus. Pecka!
,,To si ze mě děláš prdel, jakoo?! To jsi teprve teď došel ke školeee?!" hlas zesiluje. Zvedám obočí.
,,Mami, mami, co Milánek provedl?" ozývá se vedle dětský hlásek. Nejspíš Milanovo sestřička.
,,To mi vysvětli, co jsi do teď dělal!! Okamžitě jdi do školy a jdi za tou psycholožkou! Jdi za ní, ať nevypadám jako kráva, žes tam ještě nebyl! Cože? To je mi jedno, že se ti tam nechce, musíš tam! Ne, nepůjdu s tebou, to zvládneš sám!" nevydržím to a otáčím se, abych zjistila, co je to za ... ehm ... existenci. Při otočení zpět zavadím o pohled paní sedící oproti mě. Vyměníme si překvapené a znechucené pohledy.
,,Milane, dojdi tam a pak mi zavolej, jo?? A ne, že tam zase nepůjdeš! Pa!" ukončuje hovor. Vzápětí se hlas objevuje znovu na scéně.


,,No, čau. Představ si, teď mi volal Milan! Ten mě zase nasral! Ono je půl 8 a on je teprve před školou! A prý nechce jít k tý psychně! By asi chtěl, abych tam šla s ním, ne?!"
,,Jo, ty krávo blbá!" honí se mi tou dobou v hlavě myšlenka.
,,Cože? Jojo, jsme teprve v městský. Prosím tě, ani mi o tom nemluv, mně se ráno tak nechtělo z postele, vstala jsem až na třetí budík. Akorát jsem šla do koupelny, když Milan odcházel... Nechápu, co mu tak dlouho trvalo?! Joooo ty vole, bus v 7:10 mi ujel a tenhle se táhne jako smrad. Jsme teprve u vysokoškolských kolejí. Doufám, že na to za výstavištěm šlápne nebo budu zase za krávu, že jdeme pozdě. Jooo jasný, zavolám odpoledne a zajdem na kávu. Čau."
Sice je ráno, a po ránu jsem většinou mimo minimálně do půl 10, ale dneska mi to tam šrotuje, že to cvakání musí být slyšet až k řidiči. To si ze mě dělá srandu?! Opravdu SVOJE dítě pošle samotný k psychologovi?! A pošle ho samotný jen proto, že jí se ráno nechtělo vstávat?! Copak nemohla vyrazit o spoj dřív s oběma dětma, holku hodit do školky a pak zajít s Milanem do poradny?! A opravdu s ním musí jednat takovým stylem?! A na celou městskou???
Nevím, zda jsem mimo já nebo ona, ale v tuto chvíli si opravdu představuju, že umím kouzlit a...
Mávnu kouzelným proutkem a vykouzlím ve vzduchu kyj. Pořádný "ozembuch", který lehkým pokunutím ruky přesunu nad její hlavu. Ne moc vysoko, nemám v plánu ji zabít. Ale dostatečně vysoko, aby to zabolelo a možná se jí i rozsvítilo. Ťuknu proutkem ve vzduchu a spojení mezi proutkem a kyjem mizí. Bum, ozvala se dutá rána, jak kyj spadl na její dlabanou palici...
S láskou,
Vaše Eazi ♥
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Colee Colee | Web | 23. listopadu 2015 v 2:36 | Reagovat

výstižný název =)

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 23. listopadu 2015 v 9:53 | Reagovat

V takových případech si nepředstavuju, že kouzlím, ale živě si představuju jak to, co držím ruce, naráží v plné rychlosti do jejich xichtu. Tak pětkrát. Než to vystřídá pěst. Píči, co řvou na děti kvůli každý blbině, zvlášť dětský blbině, co je v jejich věku normální, a pak z nich vyleze něco ve smyslu, že na ně ječí proto, že samotným se jim houby chce a už se těší na kafíčko a cigárko, bych vzala do lajny. Nejhorší totiž je, že většina z nich se tak chová proto, že tak vyrůstaly taky. Tudíž jejich děti budou co? To samý. A to mě vždycky dokáže strašně naštvat. Jenom málo dětí z takový výchovy začne přemýšlet jinak a nejde je za to úplně vinit, aspoň dokud nejsou dospělý a nemají něco za sebou, především seznámení se i s jinými styly života.

3 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 23. listopadu 2015 v 20:19 | Reagovat

Je mi líto, ale mám takový pocit, že ťuknout by v tomhle případě nepomohlo. Omlouvám se... mohu být sprostá? Do pr*** ty v***! Sa****! To se... dělá? Já nevím, opravdu někdy dnešní lidi nechápu.
A k tomu "být mimo", pro dnešní lidi tohoto typu, jsme mimo mi. Ovšem pro lidi, kteří mají pořád mozek v hlavě, jsou mimo oni. A to pořádně...
*Povzdechne si* Ach jo.

4 eazi eazi | Web | 25. listopadu 2015 v 19:53 | Reagovat

[1]: Díky, to bylo to první, co mě napadlo. ;-)
[2]: A to já ne! Já vím, že to pak bolí i mě. A proč si ubližovat, když nevím, jestli to nebude zbytečný?! ;-)  :-D  :-? Bohužel...Asi je to tak. Díky bohu za moji maminku, která se takhle nechovala. :-)
[3]: Přesně. Myslím, že kdybych se neovládla a něco jí řekla, že by si ještě klepala na čelo, co jsem to za mimoně a melu to za blbosti. 8-O

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 26. listopadu 2015 v 8:54 | Reagovat

[4]: Nebude, ona se možná bude cítit ublížená a stále stejně blbá, ale já si ulevím :D A zas tak bolestivý by to nebylo, já mám celkem sílu a ruce vytrénovaný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama