.

Tak hura poznávat svět

6. června 2016 v 16:27 | Eazi |  WAT
Je to tady. Poslední den doma. Vše balím,pobíhám po baráku a házím na 3 kopice věci. To potřebuju, to možná potřebuju a to chci,pokud zbyde místo. Vůbec mi to nedochází. Jedu tisíce mil od domova a já se balím,jak kdybych jela na chatu nebo na tábor.
Vše mi dochází až když mi dá miláček pusu a řekne,že ta je na další 4 měsíce poslední. To mi ukápla první slza. A pak už to se mnou jde z kopce. Začínám být protivná a nervózní. Ještě,že mám pomocníky a tím pádem vše stihnu. Teď ještě doufat, že jsem nezapomněla nic důležitého.
Kufr sbalen, zamykám a jdu se loučit. Všichni tam stojí nastoupení v řadě a mají taky namále. V tom okamžiku spouštím potok slz a řvu až do teď,kdy už sedím 20 minut v buse směr Praha. Nečekala jsem,že to bude až takový masakr...
Myslete na mě,
Vaše eazi. ❤️
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama